Tento článek je dokončení dvoudílného seriálu o účincích rušivého osvětlení na životní prostředí. První díl je zde.
Obojživelníci
Obojživelníci jsou podobně jako mnoho jiných druhů rušivým světlem ovlivňováni. Střídání dne a noci má jistý vliv na vývoj pulců v dospělé jedince žab (Wise et al., 2007, Studying the ecological impacts of light pollution on wildlife: amphibians as models ), kdy i malá hodnota osvětlenosti tento vývoj podstatně zpomalí.
Další vliv na žáby (které jsou především noční živočichové) je takový, že ovlivňuje jejich chování – při vyšší hladině intenzity osvětlení se bojí vyrážet na lov či za hledáním partnera. Také při přecházení pozemních komunikací žáby často ve světlech projíždějících automobilů strnou a stanou se tak obětí kolize. Tento jev popisuje například Rand et al. ve článku Light Levels Influence Female Choice in Túngara Frogs: Predation Risk Assessment?
Touzet et al. (2019) uvádí, že noční aktivita samců Ropuchy obecné je rušivým osvětlením ovlivnitelná také. Po 20 dnech, kdy byli samci vystaveni během období páření nočnímu světlu o intenzitě 5 luxů, jejich aktivita poklesla o více jak polovinu, při intenzitě 20 luxů pak téměř o tři čtvrtiny. Jelikož byla obě pohlaví těchto ropuch více ve stresu, poklesl jejich noční výdej energie o 18, respektive 38 %. K této problematice se vyjadřuje článek Croaking Science: Artificial light at night- a problem for amphibians?.
Jedinci žab, kteří byli v mládí a rané dospělosti vystaveni rušivému osvětlení, pak více trpěli napadením parazity a byli náchylnější k chemickým spáleninám posypovou solí. Více o této problematice je dostupné na stránce Light pollution may harm amphibians: study.
Krátká terénní studie, zaměřená na vliv rušivého osvětlení na Mločíky popelavé (Plethodon cinereus), proběhla před několika lety v USA. Prokázala, že tomuto druhu stačí i relativně malá intenzita osvětlení o hodnotě 0,01 luxu, aby byla znatelně omezena jejich noční aktivita. Toto zjištění je z dlouhodobého hlediska problematické, jelikož snížená noční aktivita vede k menším příležitostem nalezení potravy, a tedy i menším šancím přežití zimy a úspěšného udržení stabilní populace těchto mločíků v přírodě. Souhrnné informace o problematice působení rušivého osvětlení na obojživelníky poskytuje například Light Pollution Affects Amphibians in the Environment.
Želvy
Z hlediska mořských želv je rušivé osvětlení velmi problematické pro čerstvě vylíhlé jedince. Hned po vylíhnutí z vajec jsou totiž malé želvy instinktivně přitahovány směrem k nejjasnějším objektům, což v přirozeném prostředí bývá hladina moře, od které se odráží nebeská tělesa. Umělé zdroje osvětlení v blízkosti pláží tento mechanismus pochopitelně naprosto nabourává, jelikož je přitahuje směrem do vnitrozemí, kde tyto mladé želvy rychle hynou. Touto problematikou se zabýval například Wiley et al. v práci Understanding assessing and resolving light-pollution problems on sea turtle nesting beaches.
Tento problém je do jisté míry řešitelný náhradou světelných zdrojů za nízkotlaké sodíkové výbojky, jelikož jejich světlo oranžové barvy želvy příliš nepřitahuje, jak popisuje například článek Artificial Lighting and Sea Turtle Hatchling Behavior.
Ve chvíli, kdy se mladé želvy dostanou do vody, ovšem nemají ještě vyhráno, jelikož světla ležící na pevnině je mohou nadále dezorientovat. Existují také hypotézy, že ALAN narušuje i hnízdící chování dospělých samic mořských želv, jak se se píše ve článku The impacts of artificial light on marine turtles.
Silva et al. ve studii Light pollution affects nesting behavior of loggerhead turtles and predation risk of nests and hatchlings uvádí, že umělé osvětlení pláží snižuje úspěšnost zahnízdění Karet obecných o 20 %. Hnízdění také trvá v průměru kratší dobu a želvy kladoucí vejce byly často nevhodně orientovány směrem k moři. Menší vliv na tyto želvy mají speciální světelné zdroje s velkým podílem červených složek světla a malým či nulovým podílem světla kratších vlnových délek. Dalším faktorem, zmíněným ve výše uvedené studii je také to, že umělé osvětlení písčitých pláží s výskytem hnízd mořských želv stimuluje činnost predátorů živicích se želvími vejci.
Ptáci
Nezanedbatelný vliv má rušivé osvětlení i na ptáky. Nejpodstatnějším a nejlépe pozorovatelným vlivem je nejspíše to, že ranní zpěv zpěvných druhů ptáků se obvykle řídí podle míry osvětlení – tedy nejsilnější a nejkvalitnější samci začínají zpívat dříve než více zdegenerovaní jedinci. Pokud ovšem do těchto vzorců chování zahrneme vliv umělého osvětlení, začínají zpívat nejdříve samci nejblíže lamp umělého osvětlení, tedy i samičky ptáků jsou přitahovány k těmto jedincům, což může mít za následek vývoj slabší generace ptactva. Toto chování bylo pozorováno například u kosů, sýkorek či drozdů. Vhodným zdrojem informací je například článek Artificial night lighting causes birds to sing earlier.
Buřňáci a příbuzné druhy mořských ptáků jsou umělými zdroji světla (typicky lodě, majáky, ropné plošiny) velmi přitahováni, což může zejména v případě mladých jedinců, kteří právě vylétli z hnízda vést až k jejich smrti. Spolu s Albatrosy také tyto druhy mohou využívat noční nebe k navigaci, také často hledají svou kořist díky její bioluminiscenci. Tyto mechanismy pochopitelně ALAN narušuje, až zcela znemožňuje jejich správné fungování. Tímto se zabývá například článek Light pollution has a negative impact on many seabirds including several globally threatened species.
Senzaki et al. v článku Sensory pollutants alter bird phenology and fitness across a continent uvádí, že ALAN má velký vliv i na hnízdění velkého množství ptačích druhů. V prostředí luk a močálů způsobuje uspíšení začátku hnízdění (a snesení vajec, a tedy i líhnutí mláďat) v průměru o měsíc, v oblastech, kde převažují lesy je tento rozdíl oproti normálu v průměru 18 dní. Toto dřívější líhnutí mláďat může v extrémních případech způsobit až jejich úhyn, jelikož pro ně nemusí být nutně dostupná vhodná potrava. Tato studie zahrnovala více jak 58 tisíc pozorovaných hnízd celkem 142 ptačích druhů.
Létaví savci
Netopýrům a příbuzným létavým savcům umělé osvětlení zkracuje dobu lovu, což je znevýhodňuje v porovnání s jedinci žijícími mimo civilizované oblasti. Netopýři jsou noční tvorové a jako takoví jsou z velké většiny světlem odpuzováni. Ti, které světlo umělých světelných zdrojů tolik neovlivňuje, naopak mohou ze shluků hmyzu, vyskytujících se u venkovních lamp těžit, jelikož jim to usnadňuje lov. Ptáci i netopýři mohou také trpět četnými kolizemi s osvětlenými budovami, jak popisuje například Lighting: a threat to bats.
Hmyz je obvykle nejvíce přitahován světlem s větším podílem krátkých vlnových délek, tudíž z tohoto hlediska mají dobré vlastnosti zejména nízkotlaké sodíkové výbojky, naopak vysokotlaké sodíkové výbojky přitahují hmyz (a tedy i netopýry) poměrně intenzivně.
Velmi negativně na létavé savce působí zdroje umělého světla poblíž jejich hnízdišť. Oddaluje totiž dobu, kdy po soumraku vyráží na lov, v extrémních případech jim v tom může zcela zabránit, pokud je rušivé světlo velmi intenzivní. To má pochopitelně velmi negativní dopad na prosperitu jejich populace. Další vhodnou literaturou je například článek Light pollution hurts urban bats. Trees can help.
Výčet tříd živočichů v tomto článku není zdaleka konečný, je možné předpokládat, že rušivé osvětlení neboli ALAN ovlivňuje víceméně všechny živočichy i rostliny, které jím mohou být zasaženy.