Tento článek je první části dvoudílné série o účincích rušivého světla na životní prostředí. Světlo je existenčně důležitý faktor pro téměř všechny živé organismy, to stejné ovšem platí i pro pravidelné střídání dne a noci. Umělé osvětlení může mít pro řadu organismů matoucí až fatální důsledky, což lze souhrnně pojmenovat jako ekologické rušivé osvětlení. Tento pojem byl poprvé definován v článku „Ecological Light Pollution“ (Longcore, Ritch, 2004).
Rostliny
Rostliny jsou nejcitlivější zejména na modrou a červenou složku světla, kdy modré světlo podporuje růst a červená složka světla zase ovlivňuje rostlinu z hlediska růstových změn v průběhu roku, tedy kvetení, vývoj plodů, klíčení semen a podobně. Rušivé osvětlení nemá takovou intenzitu, aby v noci způsobovalo fotosyntézu, ovšem zejména červená složka světla je pro rostliny nebezpečná, pokud jsou jí ozářeny v nevhodnou dobu. Délkou světelného dne je také řízen shoz listů listnatých stromů a jiné další rostlinné procesy. Pokud je například listnatý strom v noci ozářen světlem s nezanedbatelným podílem červené složky, dojde k pozdějšímu opadu listů, což může během zimních bouří a vichřic způsobit poškození celého stromu. V tomto ohledu jsou pro stromy nejnebezpečnější tepelné světelné zdroje (žárovky a halogenové žárovky) a vysokotlaké sodíkové výbojky, jelikož jejich světlo obsahuje větší podíl červené složky. V centru New Yorku stromy typicky kvůli tomuto jevu opadávají o měsíc později než v jeho okolí. Na jaře zase stromy v místech, kde je vliv rušivého osvětlení silnější, nasazují listy dříve, než by bylo přirozené. O těchto jevech se zmiňuje například článek „Light Pollution Harms Plants in the Environment“ nebo „Effects of light at night on plants and their interactions with other species„.
Hmyz
Negativní vliv má rušivé osvětlení na hmyz, především tedy na druhy aktivní hlavně v noci. Hmyz je v noci typicky přitahován světlem umělých světelných zdrojů, což má za následek jeho dezorientaci a následně často jeho smrt v důsledku vyčerpání či ulovení predátorem. Hmyz je obecně více ovlivňován světlem s vyšším podílem světla s kratší vlnovou délkou. Eisenbeis ve článku „Artificial night lighting and insects: Attraction of insects to streetlamps in a rural setting in Germany“ uvádí, že světlo vysokotlakových rtuťových výbojek přitahuje hmyz přibližně trojnásobně v porovnání se světlem vysokotlakých sodíkových výbojek. Tamtéž je také uvedeno, že ALAN má jen v Německu na svědomí mezi 60 a 130 miliardami uhynulých hmyzích jedinců ročně. Tento odhad zahrnuje pouze lampy VO a nepočítá s reklamním či dekoračním osvětlením. Kvalitním zdrojem informací o problematice účinků rušivého osvětlení na hmyz je například článek „Light Pollution Decimates Insects in the Environment„.
Ryby
Nezanedbatelný vliv má rušivé osvětlení také na ryby. Ryby obecně vykazují negativní fototaxi, tedy jsou světlem odpuzovány a stejně jako u jiných organismů u nich světlo ovlivňuje sekreci hormonů, jmenovitě kortizolu a melatoninu. Brüning et al. ve svém článku „Spotlight on fish: Light pollution affects circadian rhythms of European perch but does not cause stress„, uveřejnili výsledky, které naznačovaly tomu, že i hodnota osvětlenosti 1 lux stačí ke snížení produkce melatoninu o 75 %, alespoň tedy u studované skupiny Okounů říčních. Naopak u kortizolu nebyl tak výrazný vliv osvětlenosti na hladinu tohoto hormonu zaznamenán, bylo tedy učiněno pozitivní zjištění, že rušivé osvětlení ryby příliš nestresuje. Na jiné druhy ryb může ALAN působit odlišně. Například na druh Živorodka duhová (Poecilia reticulata) působí vystavení rušivému osvětlení v době přirozené tmy tak, že se tyto ryby chovají během dne riskantněji, rychleji opouštějí úkryt a častěji se zdržují v nechráněných oblastech vodních ploch, což je vystavuje většímu riziku ulovení predátorem. Tímto výzkumem se zabýval například Kurvers et al. ve studii „Artificial Light at Night Affects Emergence from a Refuge and Space Use in Guppies„. U ryb rodu Klaunů zase dochází vlivem rušivého osvětlení k poruchám reprodukčního cyklu. Dojde sice k nakladení a oplodnění vajíček, ze kterých se ovšem vlivem rušivého osvětlení nic nevylíhne. Tento jev dobře popisuje Fobert et al. v článku „Artificial light at night causes reproductive failure in clownfish„.
I z tohoto skromného počtu zkoumaných druhů je patrné, že rušivé světlo neboli ALAN ovlivňuje široké spektrum soustav i druhů a je tedy nejen z těchto důvodů nutné se snažit o co největší jeho omezení. Dokončení článku o této problematice přinese druhý díl.